Co se týče upírů...

24. srpna 2012 v 13:28 | Skřítek |  O knihách bez příběhu
Knihy o upírech odstartovaly knižní mánii u mnoha lidí a ani já nebyla výjimkou. Už odmala jsem četla opravdu ráda a na svůj věk docela hodně, ovšem proto, že mě to bavilo. Až s přečtením Stmívání (to mi bylo jedenáct) jsem se do čtení opravdu zamilovala, začala schraňovat knihy, začala chodit do knihovny každý týden (ne -li den) a slintat nad vším, co jsem nemohla mít. Díky Stmívání.

Často čtu, že je dobře, že se začaly šířit dystopie, protože upírů už bylo vážně moc a příběhy byly pořád stejné. Příběh možná někdy je stejný, kdežto mně přijdou pořád jiní upíři, protože si je každý autor trochu předělá podle sebe. Jedna z prvních upířích knih, kterou jsem četla, je Stmívání a tam jsou upíři jiní než třeba v Interview s upírem nebo Upířích denících (viděla jsem jen seriál, nevím jak je to v knihách). Například máme sluneční svit a několik upířích knih:

a) Stmívání - upíři se na Slunci třpytí
b) Interview s upírem - upíři na Slunci shoří
c) Upíří deníky - upíři na Slunci shoří, pokud ovšem nemají šikovný prstem, který je před Sluncem chrání jako Stefan s Damonem (info ze seriálu)
d) Dvě zrcadla/Dva meče - Slunce odhalí pravý věk upíra

Je možné, že děje se od sebe mnohdy neliší, ale upíři ano. Čtyři výše zmíněné knihy byly napsané v úplně jiných časových intervalech, přesto tam vždycky je nějaký upír, který chce být hodný a tak zabíjí zvířata. Myslím to vážně - Stmívání bylo vydané roku 2005, Interview s upírem 1976 (!!!), Upíří deníky (první díl) 1991, Dvě zrcadla 2011. Všichni mohli "opisovat" od Anne Rice, protože její kniha byla vydaná první, ale příběhy si jinak nejsou nijak podobné. Čím to tedy je, že tady máme hodné upíry? Upíři vždycky byli symbolem zla, lidé se jich báli a podnikali všechno, aby se před nimi ochránili.

Co se týče mě, já mám opravdu ráda upíry. Nemám problém s těmi hodnými, přestože z předchozího odstavce mohlo vyznít že jsou mi opravdu protivní. Ne, žádný problém s nimi nemám, jen myslím, že už jich bylo dost. Ve škole mi říkají Upíre, protože ví, že se o ně zajímám a ráda o nich jak čtu, tak zkoumám všechno co se kolem nich děje. Doma mám hned několik knih alespoň částečně se dotýkajících tématu upírů. A... myslím, že existují nebo, když už nic, alespoň existovali. Když jsem psala slohovku, ihned jsem si vybrala téma upíři. Když jsem četla nadpis, spolužáci obrátili oči vsloup a řekli "No jasně, jak jinak!", ale zaposlouchali se. Dumala jsem nad tím, jestli upíři existují, a jak se liší od těch, co známe z knih. Problém je ale v tom, že se to nedá zjistit. Pokud ale znáte nějakého upíra, budu vám moc vděčná, když mě s ním seznámíte, protože já miluju upíry.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdenina Zdenina | Web | 24. srpna 2012 v 22:48 | Reagovat

Pěkný článek. :-)
Já mám upíry taky moc ráda a ještě raději o nich čtu. Stmívání si klidně čtu stále znovu, tam je můj oblíbenec Aro. Já byla vždy spíš na záporáky než na kladné hrdiny. :-)
Upíři deníky jsem zkoušela, ale vůbec mi nesedly. Sice mají velký potenciál, ale ten využil seriál, knihy jsou o ničem.
Dvě zrcadla jsem četla a hodně se i líbily, taková napínavější romance, ale jako oddychovka, proč ne.
Ale mými nejoblíbenějšími sériemi je Pravá krev od Charlaine Harris, Krevní pouta od Tanye Huff a Tina Salo od Petry Neomillnerové. :-)

2 bezva bezva | 4. srpna 2013 v 15:06 | Reagovat

upíří deníky a twilight saga. No jasně :-| já si myslela že upíří deníky byly dřív než twilight saga [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.